rýchle menu   hlavná strana   všetky čísla   texty   fórum   predplatné   predajné miesta   tiráž a kontakt   linky   mapa servera everything is new but 3/4.   http://34.sk   english

Interspace online a offline denisa kera       Interspace, jak sám název napovídá, je místem v meziprostoru, které spojuje a zkoumá vztah virtuálního svìta za poèítaèovým monitorem k svìtu pøed monitorem. Název centra a medialabu pro souèasné umìní spojené s novými technologiemi ovšem skrývá i další konfrontaci dvou “prostorù” a svìtù, protože je místem mezi Východem a Západem. Interspace se totiž nachází v Bulharsku, které je stále synonymem levné dovolené u moøe, komunistických èasù a chaotického Balkánu. Samotná budova medialabu hodnì vypovídá o východní realitì a ostøe kontrastuje s umìleckými a technickými ambicemi mladých umìlcù obývajících tento prostor. Nachází se v centru Sofie, v blízkosti parlamentu a hotelu Radisson. Za nimi se skrývá labyrint úzkých ulièek, které vás zavedou do úplnì jiného svìta, kde si èasto nejste jistí, kam daná cesta vùbec vede. Divoké stavby bez povolení ohrožující kolemjdoucí, orientální chaos obchùdkù, lidí a poulièní ruch ovšem pùsobí jaksi vesele a živì. V nevelkém bytì v pøízemí starší budovy, v jejichž blízkosti nemilosrdnì nièí jinou podobnou budovu, se skrývá tento významný medialab. Pátrání po tomto místu „mezi svìty” ovšem stojí za to, protože vás pøesvìdèí, že kreativita nezávisí na materiálních podmínkách a že zajímavé umìní, èasto spojené s drahou technologií, je možné najít právì tam, kde ho nejménì èekáte.   Návštìva prostoru je proto zkušenost trochu podobná „Alence v øíši za zrcadlem”, totiž „za monitorem”. Stránky skupiny Interspace se na monitoru jeví jako typický produkt webového designu, který zrcadlí urbánní a high-tech prostøedí západních metropolí, zatímco Sofii charakterizuje právì živelnost výstavby, dopravy a jiných atributù mìsta. Design a funkce stránek vùbec neodpovídá ornamentálnosti a „estetice” nouzových øešení, kterou v hlavním mìstì Bulharska vidíme na každém kroku. Genius loci se tady vlastnì rozpadá na množství „duchù” s rùznými zájmy, které zápasí o prostor, takže pochybujete, že architektonický plán mìsta vùbec kdy existoval. Spíše, než o geniu loci, je možné mluvit o orientálním koloritu.   Tento kontrast svìtù na obrazovce a za obrazovkou je nutné zdùraznit, protože se zajímavým zpùsobem objevuje v zatím nejvýznamnìjším projektu této skupiny mladých bulharských umìlcù. Je to projekt Schizoidní architektura, s kterým se v srpnu 2002 pøedstavili ve slavném Institutu pro souèasné umìní v Londýnì (Institute of Contemporary Arts – ICA) v rámci programu zamìøeného na nová media.   Schizoidní architektura také øeší rozpor mezi tím, co je pøed a za monitorem jako rozpor mezi soukromým a veøejným, totiž mezi vnitøní identitou skrytou pøed monitorem a vnìjším „image” v podobì stránek a prezentací na webu. Projekt rovnìž zajímavým zpùsobem reflektuje pøítomnost webcamù a voyerství na webu jako typ ikonoklasmu spíše než jako telematickou aplikaci, která nabízí spojení se vzdálenými místy a umožòuje pùsobení na dálku.   Schizoidní architektura se na první pohled jeví jako jednoduchý kolaborativní projekt nìkolika umìlcù, kteøí na internetu zveøejnili a propojili svoje soukromé prostory v podobì panoramatických pohledù na byty nebo pokoje, èi duševní „interiéry”, které vytvoøili pomocí nástroje PhotoSuite. Podobnì jako v pøípadì webcamù, i zde se monitor stává jakýmsi oknem do nìèího soukromého prostoru, èímž se ruší distance mezi virtuálním a skuteèným, vnitøním a vnìjším. Místo simulování identity typické pro chaty a komunikaci na internetu a místo prezentace možných svìtù vytvoøených v animaèních a jiných programech, jsme konfrontování se zdánlivì „skuteèným” svìtem. Pohled na nìèí pokoj a každodenní realitu vytváøí z našeho monitoru spíše zrcadlo, v kterém vidíme sami sebe. Vizuální bohatost a možnosti virtuálního svìta na síti se tak redukují na ikonoklastický záznam každodenní reality.   Ikonoklasmus panoramatických obrazù spoèívá právì v tom, že nenabízejí pravdu ani skuteènost, ale celou dobu konfrontují subjektivní pohled na vnitøní a soukromé prostory, plné intimních pøedmìtù, s objektivizujícím a vlastnì „nelidským” pohledem v podobì 360 stupòových fotografií. Toto multimediální panorama vnitøního prostoru si navíc stále hraje s rùznými vizuálními reprezentacemi (panorama, poèítaèová obrazovka, webcam, fotografie) a pomocí tìchto forem zobrazení vyjadøuje základní opozici subjektivního a objektivního. Intimní pøedmìty nebo blízké osoby, které se na tìchto fotkách objeví, jsou vìtšinou interaktivní, zatímco ostatní zùstává statické.   Tento kontrast je navíc umocnìn tím, že se jedná právì o umìlce, tvùrèího èlovìka, který vymýšlí a tvoøí „nové svìty” a interpretuje realitu neobvyklým zpùsobem, zatímco my vidíme jenom jeho celkem obyèejný pokoj. Ironicky se tím pøehání pøedstava, že je nutné vìdìt nìco o soukromém životì umìlce, abychom pochopili jeho dílo. Právì toto extrémní ztotožnìní umìlce a jeho pokoje, života v online a offline realitì, svìtu za a pøed obrazovkou, jako i Východu a Západu, nenabízí ani øešení ani vysvìtlení, ale vytváøí rùzné podoby meziprostorù a schizoidních stavù. Náš „skuteèný” život nebo svìt totiž není ani v jednom z tìchto prostorù, ale je podobnou konfrontací relativnì skuteèného a absolutnì možného, pøièemž dìlící èárou je vždy nìjaký monitor, obrazovka, sociální konvence atd.   Tato konfrontace je navíc intersubjektivní, protože jednotlivé pokoje na sebe navazují a kliknutím se dostáváme do nových interiérù. Klikání a brouzdání po internetu se stává propojováním tìchto vnitøních prostorù, bytù a domù umìlcù. Je jakýmsi architektonickým dialogem interiérù, k èemu se mùžeme pøipojit i vlastní panoramatickou prezentací. Home site, naše základní a osobní stránka, vstupní stránka do internetu, se tak doslova stává naším domovem (home).   Také další projekty skupiny umìlcù kolem Interspace zkoumají tuto interakci svìtù pøed a za monitorem, a už je to kolaborativní projekt Metabolizer, který umožòuje spoleènì pùsobit pomocí hormonù, drog a dalších látek na model lidského tìla, nebo Webolution, což je umìlá bytost, která existuje pouze v online prostøedí, a jejíž existence a vzhled závisí na teplotních rozdílech po celé zemìkouli. Velice drastickým pøíkladem online a offline interakce je pak projekt Unconscious (neboli Nevìdomý), který problematizuje voyeuristickou zkušenost brouzdání se po internetu a klikání. Odpovìdnost za to, co vidíme, je vyjádøena velice šokujícím zpùsobem, totiž popisem smrtícího zaøízení, které v momentì našeho kliknutí mùže zabít gilotinou myš. Toto smrtící zaøízení je jenom metaforou našeho pøesvìdèení, že neubližujeme, když se jenom „díváme” a nezasahujeme do dìní v okolním svìtì. Zkušenost s tímto zaøízením a smrtícím kliknutím by nás mìla probrat z této iluze a poukázat na to, že je svìt plný podobných krutých mechanismù, o kterých ani netušíme, že jsme jejich souèástí. Projekt o nevìdomí také paroduje psychoanalytické otázky, které se na obrazovce objevují jako kdyby to byl nìjaký test, v kterém se o sobì nìco zajímavého dozvíme. Cílem je ovšem demaskovat narcismus, protože právì tato zahledìnost do sebe a egoismus jsou zodpovìdní za všeobecnou necitlivost vùèi problémùm a neštìstí lidí po celém svìtì. „Nevìdomí” nás jednoduše neomlouvá.     url Interspace www.i-space.org   Schizoid architecture www.i-space.org/schizoid   Metabolizer www.dourmana.com/metabolizer   Webolution creature.cult.bg   Unconscious unconscious.cult.bg   PhotoSuite www.roxio.com   Nová média na ICA www.newmediacentre.com   ďalšie články autora Anarchi_tekt Viriliova noèní mùra 15   online texty autora Hudební skládání kódù – kompozice nebo algoritmus? Ochom ukom     << < 1/1 > >>   meno odkaz   email subjekt kontrola (vpíšte sem slovo TOBAGO veľkými písmenami)     << späť ©20023456 atrakt art  |  emigre by satori